Pět rozdílů mezi audioknihou a papírovou knihou, které rozhodují

Neexistuje obecně lepší varianta. Audiokniha vyhraje tam, kde máte zaneprázdněné ruce nebo oči, papír tam, kde potřebujete soustředění a návrat k textu. Audiokniha nebo papírová kniha, co je lepší, tak záleží na pěti věcech: soustředění, situaci, typu knihy, tempu a tom, jak si děj zapamatujete. U každého rozdílu najdete praktický příklad a na konci radu, jak postupovat při výběru.

První rozdíl: soustředění

Při čtení papírové knihy udržujete pozornost aktivně. Oči sledují řádky a při vyrušení se k textu snadno vrátíte. Audioknihu poslouchá spíš pasivně, a pokud myšlenky odběhnou, příběh pokračuje bez vás.

Proto se u náročných textů, jako jsou odborné knihy nebo filozofie, hodí papír. Můžete se zastavit, podtrhnout a vrátit. Audiokniha tohle dovoluje hůř.

U lehčích románů je to jinak. Příběh se dobře poslouchá i při jiné činnosti. Soustředění pak není problém.

Druhý rozdíl: situace, kdy se hodí

Audiokniha je ideální při řízení, vaření, úklidu nebo běhu. Využijete čas, kdy byste jinak knihu číst nemohli. Dojíždění do práce se promění v chvíle s příběhem.

Papírová kniha se hodí tam, kde máte klid. Večer na gauči, u vody nebo před spaním je to příjemný rituál. Navíc nepotřebuje baterii.

Některé situace volí za vás zdravotní stav. Lidem se zhoršeným zrakem nebo dyslexií pomáhá poslech. Pro ně je audiokniha plnohodnotný způsob čtení.

Třetí rozdíl: typ knihy

Beletrie s plynulým dějem funguje v obou podobách. Dobrý interpret příběh oživí hlasem. Špatný ho naopak může pokazit.

Knihy s tabulkami, schématy, fotografiemi a poznámkami jsou na poslech nevhodné. Kuchařky, učebnice či cestovní průvodce potřebují papír. Obrazová složka se zvukem ztrácí.

Poezie a dramata se poslouchají dobře, pokud mají kvalitní přednes. Rytmus verše často vynikne. Je to vhodný způsob, jak poezii objevit.

Čtvrtý rozdíl: tempo

Při čtení si tempo určujete sami. Zrychlíte nudné pasáže a zpomalíte u zajímavých. Audiokniha má tempo daného interpreta, i když ji lze obvykle zrychlit.

Poslech obvykle trvá déle než čtení, protože člověk čte rychleji, než se mluví. Počítejte s tím při plánování. Dlouhý román může znamenat desítky hodin.

Zrychlení nahrávky pomůže, ale příliš rychlý poslech snižuje požitek. Vyzkoušejte, co vám vyhovuje. Většina lidí si rychle zvykne.

Pátý rozdíl: pamatování a vracení

Papír umožňuje snadno se vrátit. Pamatujete si, kde na stránce text byl, a rychle ho najdete. Zápisky na okraji pomáhají.

V audioknize je vracení obtížnější. Hledání konkrétního místa trvá, i když záložky pomáhají. U složitých dějů si často musíte udělat poznámky.

Zda si lépe pamatujete přečtené, nebo slyšené, se liší. Někomu vyhovuje sluchová paměť, jinému zraková. Vyzkoušejte obojí.

Jak si vybrat v praxi

Ptejte se, kde a kdy budete číst. Pokud na cestě, zvolte audioknihu. Pokud doma v klidu, papír.

Obojí lze kombinovat. Doma čtěte papírovou knihu a na cestě poslouchejte tutéž. Některé tituly mají obě podoby.

Nemusíte si vybírat jednou provždy. Dejte každé variantě šanci. Přínos má obojí.

Zdroje

• Svaz českých knihkupců a nakladatelů
• Knihovnická a čtenářská odborná literatura