Jak číst rychleji s porozuměním a co rychločtení nesplní

Existuje způsob, jak číst rychleji s porozuměním, ale nečekejte zázrak v podobě stovek stran za hodinu. Reálně zrychlíte tím, že odstraníte zbytečné zdržení: návraty, rozptýlení a čtení bez cíle. Představte si čtenářku Janu, která se chce prokousat románem před dovolenou. Na jejím příkladu uvidíte, kde se ztrácí čas, co pomáhá a kde končí možnosti techniky.

Jana a její třístostránkový román

Jana čte román o zhruba devadesáti tisících slovech. Při tempu dvě stě slov za minutu, což je ilustrační číslo, jí čtení zabere čtyři sta padesát minut, tedy sedm a půl hodiny. Kdyby zrychlila o čtvrtinu na dvě stě padesát slov za minutu, ušetří devadesát minut.

To je znatelný rozdíl, ale ne převrat. Nejde o to číst dvakrát rychleji, jde o to neztrácet minuty na vedlejší koleji. Janin problém navíc není pomalé oko, ale pozornost.

Než začne zrychlovat, zjistí, kolik čte za minutu doopravdy. Stačí změřit čtení jedné kapitoly a spočítat slova. S tímhle číslem pak může porovnávat.

Co zdržuje víc než pomalé oči

Největší ztrátou jsou návraty: oko se vrací o řádek zpět, protože čtenář zapomněl větu. Další ztrátou je mobil u ruky, který čtení přeruší po několika minutách. Třetí je únava, kdy čtete očima, ale myslí jste jinde.

Janin test ukáže, že po každém přerušení potřebuje několik minut, než se do děje vrátí. Zbavit se jednoho notifikačního zvuku je tedy účinnější než jakákoli technika. Vypněte telefon nebo ho dejte do jiné místnosti.

Také čtení v nevhodném světle nebo v nepohodlné poloze zpomaluje. Oči se unaví dřív, než se unaví hlava. Jednoduchá úprava prostředí často přinese víc než nácvik.

Triky, které fungují

Vodítko, třeba prst nebo tužka pod řádkem, drží oko v pohybu a omezuje návraty. Dalším trikem je předem se podívat na obsah a první větu kapitol, aby mozek věděl, kam příběh směřuje. U odborných textů pomáhá přečíst nejdřív úvod a závěr kapitoly.

Jana si také stanoví cíl čtení: dnes dvacet stránek, bez pauzy. Krátký vymezený úsek je lépe udržitelný než maraton. Po každé kapitole si v jedné větě shrne, co se stalo.

Na začátku bude zrychlení malé, a to je v pořádku. Rychlost přichází s praxí, ne z jednoho cvičení. Důležité je číst pravidelně.

Tempo podle druhu textu

Román s napínavým dějem se čte rychleji než filozofická esej, i když oba mají stejný počet stran. Jana proto nesrovnává tempo napříč žánry. U pasáží, které se opakují nebo popisují prostředí, může přejít svižněji.

U učebního textu je naopak zrychlení riskantní. Tam pomáhá spíš aktivní čtení: podtrhávání a otázky na okraji. Rychlé čtení bez zapamatování není úspora, jen ztracený čas.

Některé knihy si zaslouží, aby se zpomalilo. Poezie nebo hustá próza se rychlostí kazí. Zrychlujte tam, kde to dává smysl.

Co rychločtení nesplní

Kurzy slibující tisíce slov za minutu nemají oporu v tom, jak čtení funguje. Při velmi vysokém tempu se porozumění zhoršuje, zvlášť u složitých textů. Co vzniká, je spíš přelet textu než jeho čtení.

Technika nezvýší vaši slovní zásobu ani znalost tématu. Kdo nerozumí pojmům, nepřečte rychleji, jen snáze přeskočí. Znalost kontextu je často větší urychlovač než jakýkoli trik.

Pokud chcete jen získat přehled, stačí přeletět text záměrně a říct si to. Čtení pro porozumění a čtení pro orientaci jsou dvě různé činnosti. Nezaměňujte je.

Návyk, který drží

Jana si zvolí stejný čas každý den, třeba půlhodinu po večeři. Pravidelnost zlepšuje plynulost víc než jednorázový výkon. Za týden uvidí, že se jí čte lehčeji.

Pomáhá i vyprávění: po kapitole krátce převyprávět děj sobě nebo partnerovi. Pokud to nejde, vrátí se a přečte pasáž znovu. Porozumění je cíl, rychlost jen vedlejší produkt.

Po měsíci změřte tempo znovu. Pokud se zlepšilo a porozumění drží, jste na správné cestě. Pokud ne, vraťte se k základům: klid, světlo a žádný telefon.

Zdroje

• Česká školní inspekce
• Ústav pro jazyk český AV ČR