Úzká knihovna 50 cm: jak dostat knihy do bytu, kde není kam

Knihy mají tu nepříjemnou vlastnost, že jich přibývá rychleji, než přibývá metrů čtverečních. Většina lidí, které znám, řeší jejich umístění tak, že je skládá do štosů na zem, na parapet a na skříň — ne proto, že by chtěli, ale proto, že velká knihovna se prostě nikam nevejde.

Přitom v každém bytě je několik míst, kde se metr výšky a půl metru šířky najde. Jen se tomu neříká místo na knihovnu, protože si nikdo neuvědomí, že knihovna nemusí být dva metry široká.

Úzký kus o šířce padesáti centimetrů má navíc jednu konstrukční výhodu, o které se skoro nemluví a která je docela zásadní.

Proč se úzká police neprohýbá

Začnu tím, co považuju za nejsilnější technický argument.

Knihy jsou těžké. Metr běžné police plné vázaných knih váží zhruba pětadvacet až třicet kilo, u brožovaných o něco méně. Je to zátěž, kterou police nese trvale, dvacet čtyři hodin denně, roky.

Průhyb police roste se čtvrtou mocninou rozpětí, pokud je zatížení rovnoměrné. To je číslo, které vypadá nezajímavě, dokud si ho člověk nedosadí.

Když zkrátíte rozpětí police z devadesáti centimetrů na padesát, průhyb klesne zhruba na desetinu. Ne o desetinu — na desetinu.

Prakticky to znamená, že u úzké knihovny můžete použít tenčí police a stejně se vám nikdy neprohnou. U široké knihovny se prohnou i silné police, pokud jsou z materiálu s nízkým modulem pružnosti — typicky z dřevovláknité desky, která navíc trpí dotvarováním, tedy tím, že se pod trvalým zatížením prohýbá dál, i když se zátěž nezvyšuje.

Ta prohnutá police uprostřed knihovny, kterou znáte z každé druhé domácnosti, není nedostatek péče. Je to fyzika rozpětí.

Hloubka 35 cm a trik s dvojitou řadou

Druhá věc, na které stojí smysl úzké knihovny.

Běžný český román má rozměry kolem 13 × 20 cm. Brožované vydání bývá menší, kolem 11 × 18 cm. Vázané knihy se pohybují do 16 × 24 cm. Obrazové publikace a atlasy se dostanou na 25 až 30 cm hloubky, ale těch má většina lidí pár kusů.

Z toho plyne, že pro naprostou většinu knihovny stačí hloubka police kolem 22 až 25 cm.

Hloubka 35 cm tedy nabízí něco navíc — a to je právě to, kvůli čemu ji doporučuju. Do police hluboké 35 cm postavíte brožované knihy do dvou řad za sebou. Dvakrát 13 centimetrů je 26, zbývá devět centimetrů na manipulaci.

Kapacita se tím zdvojnásobí. Za cenu toho, že na zadní řadu nevidíte.

Praktické řešení, které používám: dopředu jde to, co čtu nebo k čemu se vracím, dozadu archiv — věci přečtené, které si chci nechat, ale nevyndám je pět let. Zadní řadu si můžete lehce vyvýšit tenkou lištou nebo prkénkem, aby byly vidět alespoň hřbety.

U vázaných knih to tak dobře nefunguje, protože jsou hlubší a dvě řady se do 35 cm vejdou jen těsně. Tam bych spíš počítal s jednou řadou a zbylým prostorem před ní na drobnosti.

Kolik knih se vlastně vejde

Konkrétní čísla, protože ta si člověk neumí odhadnout.

Knihovna široká 50 cm s vnitřní šířkou zhruba 45 cm a se čtyřmi policemi nabídne 180 centimetrů běžné police. Brožovaná kniha má hřbet široký v průměru dva centimetry, vázaná tři až tři a půl.

To dělá zhruba devadesát brožovaných knih v jedné řadě, nebo padesát vázaných. Při využití dvojité řady u brožovaných se dostanete přes sto šedesát kusů.

Sto šedesát knih v půlmetrovém pruhu stěny. Když si uvědomíte, kolik takových pruhů v bytě je, začne to vypadat jinak.

Kam se úzká knihovna vejde

Tohle je ta zábavná část. Projděte si byt s metrem a hledejte padesát centimetrů.

Vedle dveří. Mezi zárubní a rohem místnosti bývá pruh, který nedělá nic, protože se tam nedá postavit nic normálního.

Pod oknem. Kus vysoký 95 cm se vejde pod většinu parapetů. Navíc získáte odkládací plochu v úrovni parapetu, což je praktické.

Po stranách sedačky. Místo nočního stolku nebo příručního stolku — nabídne stejnou plochu navrchu a k tomu úložný prostor.

Na chodbě. Chodba široká 120 cm snese kus hluboký 35 cm a pořád vám zbude 85 cm průchodu, což je nad komfortní hranicí. Pro pohodlný průchod jedné osoby se počítá 75 cm.

Na konci úzké chodby. Čelní stěna chodby je obvykle úplně prázdná a přitom je to místo, na které se dívá každý, kdo tudy jde.

V ložnici místo nočního stolku. Výška 95 cm je nad matrací, takže dosáhnete na horní desku vleže a knihy máte po ruce.

Když si chcete udělat představu o tom, jaké šířky a hloubky se vůbec vyrábějí, projděte si knihovny z masivu a porovnávejte vnitřní rozměr polic, ne vnější rozměr kusu. Konkrétní příklad úzkého formátu je knihovna šířka 50 cm z palisandru s rozměry 50 × 35 × 95 cm.

Jak knihy ukládat, aby vydržely

Když už se s tím děláte, pár věcí z konzervátorské praxe. Nejsou složité a rozdíl je po deseti letech vidět.

Nemačkejte knihy k sobě. Příliš těsně naskládaná police znamená, že knihu vytahujete za horní okraj hřbetu — a přesně tam se pak vazba trhá. Nechte na polici prostor na prst.

Ale ani je nenechávejte padat. Kniha, která stojí nakloněná, se za pár let zdeformuje trvale. Používejte zarážky, nebo policí naplňte přesně.

Velké a těžké knihy položte naplocho. Atlasy, obrazové publikace a všechno nad zhruba tři kilogramy postavené na hřbet se vlastní vahou vytrhává z vazby.

Nechte za knihovnou mezeru. Dva až tři centimetry mezi zadní stěnou knihovny a zdí. Má to jeden konkrétní důvod: na obvodové stěně, která je v zimě chladnější, se za nábytkem stojícím natěsno sráží vlhkost a vzniká plíseň. Mezera umožní proudění vzduchu a problém zmizí.

Držte knihy z přímého slunce. Ultrafialové záření vybledne hřbety během jedné nebo dvou sezón. Knihovna na stěně naproti jižnímu oknu je z tohohle pohledu nejhorší možné umístění.

Hlídejte vlhkost. Papír i vazby jsou nejspokojenější zhruba mezi 40 a 60 procenty relativní vlhkosti — shodou okolností totéž rozmezí, které je doporučené pro lidi. Nad 65 procent hrozí plíseň, pod 30 papír křehne.

Kdy je lepší police než knihovna

Poctivá poznámka na okraj, protože úzká knihovna není jediná odpověď.

Pokud máte knih málo — řekněme do padesáti — a jde vám hlavně o to, dostat je ze země, nástěnné police jsou levnější, zaberou nulovou plochu podlahy a dají se rozmístit po místnosti tak, jak se hodí.

Podmínka je nosnost kotvení. Police plná knih působí na úchyt výrazným momentem, protože zátěž je vzdálená od stěny. Do dutých příček nebo do sádrokartonu potřebujete hmoždinky určené právě pro tenhle typ zatížení, ne to, co bylo v krabici. A rozpětí police platí stejné pravidlo jako u knihovny — nad devadesát centimetrů bez střední podpory se u knih začne projevovat průhyb.

Kdo chce obojí kombinovat, což je podle mě nejlepší řešení do malého bytu, může si projít police z masivu a doplnit jimi místa, kam se knihovna nevejde — nad dveře, nad postel, do výklenku.

Stabilita: krátká, ale důležitá poznámka

Kus vysoký 95 cm není tak rizikový jako dvoumetrová knihovna, ale plný knih váží snadno přes osmdesát kilo a má vysoko položené těžiště.

Pokud máte doma malé děti, kotvicí úhelník do stěny stojí sto korun. A obecně platí: nejtěžší svazky patří na spodní police, ne nahoru. Kromě stability to má i praktický důvod — k těžkým knihám se lépe sahá zespoda.

Poslední rada

Než začnete vybírat konkrétní kus, udělejte jednu věc. Změřte si, kolik běžných metrů knih doma máte — prostě metrem po štosech a policích, kde jsou teď.

Většina lidí to odhaduje špatně o padesát procent oběma směry. Když víte reálné číslo, poznáte, jestli vám jedna úzká knihovna stačí, nebo jestli potřebujete tři rozmístěné po bytě. A tři úzké knihovny na třech místech bytu jsou podle mě lepší řešení než jedna velká, protože každá z nich stojí tam, kde je zrovna potřeba.

Zdroje

• Canadian Conservation Institute, CCI Notes 11/7 — Care of Books; doporučení k ukládání a manipulaci
• Library of Congress, Preservation Directorate — doporučené podmínky pro uložení knih v domácnostech
• Northeast Document Conservation Center — Preservation Leaflets: Storage and Handling
• USDA Forest Products Laboratory: Wood Handbook — Wood as an Engineering Material — moduly pružnosti, průhyb nosníků, dotvarování deskových materiálů
• Composite Panel Association — dlouhodobé dotvarování dřevotřískových a MDF desek pod zatížením
• ČSN EN 14749 — Nábytek: Úložné jednotky pro domácnost a pracovní desky. Bezpečnostní požadavky a zkušební metody
• ASHRAE Standard 55 — doporučené rozmezí relativní vlhkosti v interiéru
• Neufert, E.: Architects' Data — komunikační trasy a rozměry úložného nábytku