Bosorka, čarodějnice a pohádkové příběhy

Bosorka je jeden z výrazů pro čarodějnici. Používá se hlavně na Moravě a na Slovensku, kde zní měkce a trochu domácky. Když se řekne, že je něčí máma bosorka, obvykle to neznamená nic zlého. Je to spíš úsměvné označení pro ženu, která má své zvyky, ráda poroučí a v domácnosti se vyzná.

Pohádky a knihy si s postavou čarodějnice hrají už staletí. Někdy je zlá, jindy moudrá a docela často jen jiná než ostatní.

Kdo je bosorka a čarodějnice

V českých slovnících najdete bosorku jako označení pro čarodějnici, tedy ženu, které se připisuje nadpřirozená moc. Slovo se objevuje v lidové mluvě, v písních a v pohádkách. Není to spisovný výraz, ale rozumí mu skoro každý.

V běžné řeči dnes označuje i obyčejnou ženu s pevnou vůlí. Když děti řeknou, že máma je bosorka, nejčastěji tím myslí, že ví o všem dřív, než se to stane, a že se s ní nediskutuje.

Jde tedy o označení na pomezí humoru a úcty.

Odkud se vzal obraz zlé čarodějnice

Představa zlé čarodějnice vznikala postupně. Vychází z mnohem starších pověstí o ženách, které uměly léčit, věštit nebo se starat o porod. V dobách, kdy se takové znalosti pokládaly za nebezpečné, se z nich stala hrozba.

V Evropě se obraz staré ženy s hůlkou a kotlem upevnil v době, kdy se o čarodějnicích psalo v úředních spisech. Do pohádek se pak dostal jako zkratka. Černý plášť, klobouk, kočka a koště stačí, aby čtenář poznal, s kým má tu čest.

Důležité je, že tyto obrazy míchají víc tradic. Něco pochází z lidového vyprávění, něco z knih a divadla. Pohádková čarodějnice je proto spíš literární postava než přesný obraz historie.

Ježibaba a další pohádkové postavy

V českých pohádkách se místo slova čarodějnice často objevuje ježibaba. Bydlí v chaloupce, někdy v lese, a chová se ke svým návštěvníkům podle nálady. Může pomoci, může ale také ublížit.

Vedle ježibaby stojí další postavy, které plní podobnou roli:

• stará žena, která dává úkoly a zkouší odvahu hrdiny,
• macecha, která upřednostňuje vlastní zájmy,
• čaroděj, který se schovává za moc a bohatství,
• víla nebo sudička, která se stará o osud dítěte.

Všechny nesou něco, co děti potřebují pojmenovat. Hrozbu, spravedlnost, nečekanou pomoc.

Čarodějnice v moderních knihách

Moderní autoři s obrazem čarodějnice zacházejí volněji. Vznikají knihy, kde je čarodějnice kladná hrdinka, školačky se učí kouzla a babička umí víc než vařit čaj. Zlé postavy se přesouvají jinam, často do světa dospělých a úřadů.

Tento posun souvisí s tím, jak se mění výchova dětí. Dnešní příběhy častěji ukazují, že jinakost není sama o sobě nebezpečná. Čarodějnice může být ta, kdo pomůže, když ostatní selžou.

Pro rodiče je užitečné číst s dítětem a ptát se, proč se postava chová tak, jak se chová. Rozhovor o příběhu učí víc než zákaz knihy.

Ne každá kniha o kouzelné hrdince je ale kvalitní. Vyplatí se vybírat podle jazyka, ne podle obálky.

Proč nás zlé postavy v příbězích baví

Záporné postavy mají v pohádkách svou funkci. Dávají hrdinovi překážku a čtenáři napětí. Díky nim je vítězství na konci něco, co stojí za to sledovat. Kdyby v příběhu nebyl nikdo, kdo škodí, nebylo by co překonávat.

Právě proto se čarodějnice vrací pořád znovu. Je to postava, která dovoluje zažít strach v bezpečném prostředí příběhu. Dítě ví, že se na konci dostane domů a že kotel zůstane jen na papíře.

Kdy pohádku nechat na později

Ne všechny děti zvládají strašidelné příběhy stejně. Některé po čarodějnici nespí, jiné se smějí. Pokud se dítě po čtení bojí nebo se v noci budí, je lepší odložit temnější pohádky o pár měsíců.

Pomáhá vyprávět příběh vlastními slovy, klidným hlasem a s jasným koncem. Vhodné je i nechat dítě, aby si samo řeklo, kdy je příběhu dost. Věk není jediné měřítko, protože každé dítě je jiné.

Můj tip: Doporučila bych u temnějších pohádek číst společně a dopředu říct, jak to dopadne. Dítě se pak soustředí na cestu, ne na strach, a samo si vybere, jestli chce příběh ještě jednou.

Časté otázky

Je bosorka spisovné slovo?

Bosorka patří spíš do lidové mluvy, na Moravě a na Slovensku. Ve spisovné češtině se na jejím místě používá výraz čarodějnice. Význam zůstává přibližně stejný, tón se ale liší.

Jsou čarodějnice v pohádkách vždy záporné?

Ne. V klasických pohádkách převažuje záporná role, protože příběh potřebuje překážku. Moderní knihy obraz mění a čarodějnice v nich často vystupuje jako pomocnice nebo hlavní hrdinka.

Jak vybrat knihu s čarodějnicí pro malé dítě?

Podle jazyka a délky textu, ne podle obálky. Vhodné jsou kratší příběhy s jasným koncem a srozumitelnými postavami. Společné čtení a rozhovor o příběhu pomohou víc než recenze.

Má cenu vysvětlovat dětem historické čarodějnické procesy?

Pro menší děti ne. Téma je náročné a patří spíš ke starším čtenářům. Menším dětem stačí pohádkový obraz, historické souvislosti je lépe nechat na později.

Zdroje

• Národní knihovna České republiky – knižní fond a lidová slovesnost
• Etnologický ústav Akademie věd ČR – výzkum lidové kultury a tradic