Zabiják

Knihu Zabiják napsal francouzský spisovatel Emilie Zola v roce 1877. Jedná se o knihu, která líčí sociální poměry ve Francii v druhé polovině 19. století.

Děj knihy: 

Hlavní představitelkou Zolova románu je slečna Gervaisa, která přijíždí do hlavního města Francie společně se svými dvěma dětmi z venkova. Seznámí se s klempířem Coupeau, kterého si vezme za muže. Do rodiny záhy přibude dcera Nana, která se jim narodí.

Gervaisa je zvyklá z venkova na práci, takže zastane hodně věcí v domácnosti. Je dokonce tak ambiciózní, že si chce otevřít svou vlastní prádelnu. Zpočátku se Gervaisa podnikání úspěšně daří. Gervaisa si otevře svou prádelnu, najme si několik dělnic z okolí a vydělává peníze. Zdar v podnikání jí provází do té doby, než její manžel utrpí těžký úraz.

Tímto těžkým úrazem se všechno změní. Její manžel se musí dlouho léčit, aby mohl opět do práce. Gervaisa mu všemožně pomáhá, pečuje o něj a shání mu první poslední. Po uzdravení Coupeau však přichází vystřízlivění. Coupeau nechce znovu pracovat, zvykl si na nicnedělání a zlenivěl.

Svůj smysl života nachází v zábavě a alkoholu. Dlouho do rána chodí po putykách a hýří se svými kamarády. Naučí se nezřízeně pít, aby zahnal pocit nenaplněnosti a prázdnoty. Alkohol se mu však stane osudným, neboť ho zabije. Zdatný Coupeau umírá jako troska, takže alkohol se stane pro něj zabijákem.

Gervaisa se zpočátku snaží zabránit mu v pití alkoholu, ale bez valného úspěchu. Její prádelna začíná rovněž upadat a nakonec krachne. Její dcera Nana odejde z domova, takže Gervaisa rovněž sáhne po alkoholu, aby zahnala svůj žal. Gervaisa také skončí špatně, neboť umírá jako žebrák a nuzák.

Závěr

Emilie Zola chce svou knihou Zabiják upozornit na destruktivní roli alkoholu v lidské společnosti. Alkohol dokáže z mladých, nadějných a pracovitých lidí velmi rychle udělat trosky.

 

Na západní frontě klid

Knihu Na západní frontě klid napsal německý spisovatel Erich Maria Remarque v roce 1928. Jedná se o knihu, ve které autor popisuje zdrcující zážitky z první světové války.

Stručný obsah

Vypravěč románu je současně hlavní postava. Jedná se o středoškolského studenta Pavla Baumera. Po propuknutí první světové války se Pavel Baumer přihlásí společně se svými kamarády z gymnázia do armády. Na všechny válečné útrapy vzpomíná jako ostřílený voják.

Kniha Na západní frontě klid popisuje celou řadu zážitků z války. V knížce se například dočteme o budování zákopů nebo o prvních bojových střetech. Pisatel knihy pokračuje líčením válečných hrůz, čtenář je tak postupně seznamován s bombardováním, plynovými útoky i krvavými boji vojáka proti vojákovi. Autor knihy však také nezapomíná na lidskou sounáležitost, solidaritu, soudržnost a přátelství.

Pavel Baumer postupem času ztrácí své mladické ideály a opouští své předchozí názory. Silně si uvědomuje především nesmyslnost a zbytečnost války. K tomuto úsudku přispěje také velkým dílem i smrt jeho dobrého kamaráda Katzinského, který ho učil prvním vojenským dovednostem. Po zranění se Pavel Baumer znovu vrací na válečnou frontu. Je to však v době, kdy se nezadržitelně blíží konec války. Pavel se však konce války nedožije, neboť umírá v době, kdy oficiální depeše z frontové linie oznamovaly „na západní frontě klid“.

Zhodnocení knihy

Hlavní myšlenka knihy Na západní frontě klid je přiblížit velkou hrůzu a strašné utrpení statisíců vojáků, kteří museli v nelidských podmínkách bojovat za svou vlast. Autor knihy se snaží všem lidem přiblížit útrapy a těžkosti války. Vojáci, kteří jednou prošli válkou, jsou negativně poznamenáni na celý zbytek svého života. Román Na západní frontě klid je sugestivně napsanou knihou, která určitě stojí za předčtení.

Povídky malostranské

Knihu Povídky malostranské napsal český spisovatel Jan Neruda v roce 1878. Jedná se o sbírku třinácti povídek, které se odehrávají v Praze na Malé Straně a popisují běžný život zdejších obyvatel.

Děj knihy:

V povídce Týden v tichém domě hraje hlavní roli rodina domácího Ebera. Tato podivuhodná rodinka si hraje na malé panstvo, přičemž skrývá, že si na živobytí přivydělává šitím. Rodina domácího Ebera se rovněž bez valných úspěchů pokouší provdat svou dceru. Jejich „přátele“ jim taktéž nejsou dost dobří, neboť sotva co za nimi zapadnou dveře, nestydatě je pomlouvají.

V povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl se hlavní děj točí kolem nepřátelství starých přátel, které rozdělilo vášnivé vzplanutí do jedné ženy a smířilo vážné onemocnění.

V povídce Večerní šplechty jsou hlavními hrdiny čtyři kamarádi, kteří se scházejí na střeše domu v Ostruhové ulici. Tam si vyprávějí veselé a humorné povídky ze studentského života.

V povídce Doktor Kazisvět je popsán příběh o příšerných lidských počtářích, kteří odsoudí jako kazisvěta mladého doktora Heriberta, které zachrání radu zemské účtárny Schepelera před pochováním zaživa. Jediný, kdo má radost nad znovuoživením pana Schepelera, je jeho nejlepší domácí přítel Kejřík.

V povídce U tří lilií se popisuje lidská otrlost a bezcitnost, kterou nezdolá ani smrt. Příběh nám vypráví o dívce, která klidně a bezostyšně pokračuje v zábavě a radovánkách, i když se dozví, že jí umřela její matka.

V povídce Figurky je líčen život mladého studenta Krumlovského, který hledá v jednom malostranském činžovním domě nerušený pokoj a klidné prostředí pro svou přípravu na zkoušky. Vybral si však špatně, neboť u nevěrné domovnice, bujarého malíře a zlomyslného pisatele anonymů je neustále rušen a vytrhován ze svého studia.

Dalšími Malostranskými povídkami jsou: O měkkém srdci paní Rusky, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Svatováclavská mše, Přivedla žebráka na mizinu, Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné odpoledne, Rakousko nebylo rozbořeno a Psáno o letošních Dušičkách.

Romeo a Julie

Knihu Romeo a Julie napsal anglický spisovatel a divadelník William Shakespeare v roce 1595. Jedná se o milostnou tragédii, která se odehrává ve středověku v italské Veroně. Hlavní postavy příběhu jsou Romeo a Julie, vedlejší pak Juliin bratr Tybalt a Romeův přítel Merkucio.

Děj knihy: Celý romantický a zároveň tragický příběh se odehrává v italské Veroně, kde žijí dva staré rody – Montekové a Kapuleti, které se odjakživa nenávidí. Jednoho dne se však u Kapuletů odehrává večerní ples, kam rovněž utajeně přijde Romeo z rodu Monteků. Na plese se setká s půvabnou a rozkošnou Julií, která patří do rodu Kapuletů. Nehledě na rodovou příslušnost, Romeo a Julie se do sebe vášnivě zamilují.

Vše má pak rychlý spád, neboť mnich Vavřinec zamilovaný pár tajně oddá. Krátce po této tajné svatbě dojde k ohnivé hádce mezi Tybaltem Kapuletem a Romeovým přítelem Merkuciem, který vyvrcholí soubojem. Při tomto souboji je Merkucio zabit. Romeo touží pomstít svého přítele, takže vyzve Tybalta na souboj, v níž ho zabije. Tato smrt je však potrestána tím, že nejvyšší pán Verony potrestá Romea vyhnanstvím.

Romeo musí opustit své rodné město a odejde do blízké Mantovy. Julie je zatím svými rodiči nucena do konvenčního sňatku s hrabětem Parisem. Julie je z toho nešťastná, neboť Parise nemiluje. Mnich Vavřinec dá Julii radu, aby tajně vypila nápoj, po kterém bude jako naoko mrtvá. Julie Vavřince poslechne, ale Romeo do toho není zasvěcen včas, takže vše dopadne tragicky. Jakmile se Romeo vrátí do Verony, najde Julii v rodinné hrobce a ze zoufalství zabije hraběte Parise i sebe. Když se Julie probere ze spánku, najde svého milovaného Romea už mrtvého. Propadne rovněž zoufalství a spáchá sebevraždu. Teprve až nad mrtvými těly Romea a Julii dojde k usmíření dvou znepřátelených rodů Monteků a Kapuletů.

 

Babička

Knihu Babička napsala česká spisovatelka Božena Němcová v letech 1853 až 1854. Jedná se o nejznámější a také nejčtenější knihu Boženy Němcové, ve které autorka popisuje své vzpomínky na šťastné a bezstarostné dětství, které prožila v ratibořickém údolí. Kniha Babička patří ke zlatému fondu české literatury, která by neměla chybět v žádné české knihovně.

Děj knihy: 

Kniha líčí život babičky, která se přestěhuje z malé české podhorské vesnici ke své dceři Tereze. Tereza žila v prostém stavení, kterému místní říkali Staré bělidlo. Spolu se svým chotěm Janem vychovávali Vilímka, Adélku, Jana a Barunku.

Kolem venkovského stavení nechybělo domácího zvířectvo včetně dvou věrných psů Sultána a Tyrla. Babička se u Terezky vůbec nenudila, neboť jí pomáhala s každodenní prací v domácnosti a kolem stavení. Věnovala se rovněž svým čtyřem vnoučatům, které vedla k neokázalosti a skromnosti. Babička byla ze staré školy, takže vychovávala svá vnoučata podlých starých obyčejů a zvyků. Nejvíce si babička rozuměla s Barunkou.

V knize Babička rovněž vystupuje paní kněžna a slečně Hortenzie, které si babičku ze Starého bělidla velice cení a váží. Kněžna i slečna Hortenzie babičku velmi rády poslouchaly a v mnohém souhlasily s jejími názory.

Kniha končí tak, že babiččina vnoučata odcházejí na studia do města. Babička už také není tolik při síle, poněvadž stárne a onemocní. Kniha vrcholí tím, že všechny děti včetně Barunky se znovu vrací na Staré bělidlo, aby se s milovanou babičkou naposledy rozloučily. Kniha končí babiččinou smrtí.

Hlavní myšlenky knihy Babička je ukázat na vrozenou moudrost prostých lidí. Babička je prototypem prosté a laskavé ženy, která žije pro své děti a vnoučata. Božena Němcová v této své knize chtěla rovněž položit důraz na češství a lidový folklor.

Proměna

Povídka od Franze Kafky se zabývá přeměnou mladého muže na hmyz, kterému se rázem změnil život. Rodina má i nadále lidskou podobu, ale schopnost empatie a porozumění však postupem času zcela vytrácí. Svého syna tak brzy považují jen a pouze obtěžující hmyz.

Hlavní protagonisté

Samsa Řehoř – Jednoho dne se probouzí s podobou brouka , této skutečnosti čelí překvapivě s nadhledem a lehce, za to jeho rodina se s realitou nemůže zcela smířit. Vždy se staral o zabezpečení rodiny on sám, nyní je to na ostatních.

Markéta – sestra Řehoře, která bratrovu proměnu bere ze začátku velmi dobře, nakonec jej však začne nenávidět

Rodiče – přeměnu ve hmyz svého syna berou záporně, nenávist se vkrade také do jejich vztahu k Řehořovi

Příběh se začíná psát v den, kdy se Řehoř probouzí do nového dne s podobou brouka. První myšlenkou, která se mu usadí v hlavě je, jak se co nejrychleji dostat do práce a znovu se zapojit do pracovního procesu. On sám měl na starosti finanční prostředky pro chod rodiny. Jedině Markétka má snahu se o svého bratra starat, nutí ji k tomu pocit, že Řehoř je jí i nadále rodinným členem. Všichni se musí pustit do práce, aby mohli přežít. Dokonce jsou nuceni opustit nynější bydliště a nalézt si mnohem menší. Řehořova rodina nakonec dospěje k závěru, že Řehořova smrt bude pro všechny vysvobozením. Toto rozhodnutí přijde v okamžik, kdy Řehoř sám umírá.

Odkaz pro čtenáře

Autor poukazuje na jednání rodičů, kteří se v nezáviděníhodné situaci nedokázali postarat o syna, když on se o všechny staral sám až do posledního okamžiku.

 

Revizor

Osvěžte si působivé dílo, které si oblíbilo nespočet čtenářů po celém světě. Otevřete se ruskému venkovu, kde se v 19. století odehrává děj výše uvedené knihy.

Hlavní protagonisté příběhu:

Chlestakov – vychytralý, vášnivý hráč karet, který vždy vytěží z dané situace co nejvíce

Anton Antonovič – hejtman ruského městečka, chamtivý, sobecký, toužící po moci

Osip – Chlestakův sluha

Satirická komedie, která si bere na paškál hloupost, nevzdělanost a hamižnost ruských úředníků. Právě ti začnou pochlebovat a podlézat falešnému revizorovi, za kterého se vydává právě Chlestakov.

Ruský klasik Nikolaj Vasiljevič Gogol se při tvorbě díla Revizor inspiroval pravdivou události, kterou prožil Gogolův přítel Puškin. Při návštěvě jednoho z ruských městeček byl považován za revizora, jež byl poslán na výzvědy na státní přání. Tento zážitek Gogol použil a dal vzniknout populárnímu dílu.

Děj se odehrává v malebném ruském provinčním městečku, které očekává revizora, aby zkontroloval hospodaření. Po tomto zjištění dojde k panice a za revizora považují právě Chlestakova, jež se nechal ubytovat v místním hostinci a prozatím nezaplatil za služby. Všichni dospějí k závěru, že vyslaným inspektorem je Chlestakov, začnou mu pochlebovat , nabízet úplatky, dary a jiné. Realita je však zcela někde jinde, Chlestakov je na mizině. Prohrál vše, co měl v karetní hře. Hejtman za tzv. inspektora zaplatí veškeré výdaje a ubytuje jej ve vlastním domě. Postupem času Chlestakov začíná chápat, oč se tady jedná a pustí se do smýšlení lží o svém bohatství a moci. Rozhodne se také požádat o ruku dceru samotného hejtmana. Chlestakov po poradě se svým sluhou dospěje k závěru a po té se snaží co nejdříve z města vypařit.

Hejtman se oddává snění a představuje si život, který bude plný výhod, když se právě jeho dcera stanou ženou tak významného muže. Snění utne příchodem strážníka, jež všem sdělí šokující zprávu. Pravý revizor právě přijel do města.

Autorův vzkaz čtenářům

Gogol poukazuje a prezentuje chování vysoce postavených úředníků ve městě, které není vždy čestné, právě naopak.